Životopis Karla Gotta

Biografie

SVĚTOVÝ FENOMÉN JMÉNEM KAREL GOTT
Je fenoménem, jaký nemá u nás ani nikde jinde na světě obdoby. Od roku 1964, kdy poprvé zvítězil v hlasovací anketě o Zlatého (dnes Českého) slavíka za předcházející rok ( neměl tehdy na trhu ani jednu vlastní desku a předcházejícího roku dostal v téže anketě pouhé tři body), si v ní udržel suverénní postavení až dodnes. Tak trvalá a dlouhodobá popularita a úspěch je ve světě populární hudby naprostou výjimkou. Postavení, jakého Karel Gott v tuzemsku dosáhl, nemá v tomto oboru a v naší době obdoby v žádné jiné zemi světa. A pokud jde o zahraniční ohlas, je Karel Gott jediným a nejúspěšnějším představitelem naší populární hudby, který si získal stálé a významné ve všech zemích střední a východní Evropy a ve všech německy mluvících zemích. Podobným způsobem, jakého dosahují světové špičky tohoto žánru. Podařilo se mu ale dobýt ale i teritoria, kam mají vstup jen skutečně ti největší z největších. Americká centra zábavy Las Vegas a Atlantic City, Mekku country music Nashville i newyorskou Carnegie Hall nebo Velký sál moskevského Kremlu. Gottovo vystoupení před Zakázaným městem v čínském Pekingu sledovalo v roce 1999 přes 600 milionů diváků na celém světě! Je proto ironií osudu, že o odvysílání záznamu pořadu rakouské televize ORF neprojevila zájem žádná z tuzemských televizí.
Karel Gott se narodil 14.července roku 1939 v Plzni. V 15 letech se mu rozplynul sen o životní dráze malíře: na UMPRUM jej nepřijali. Ač se dnes konají samostatné výstavy jeho obrazů na samostatných výstavách v evropských metropolích - Praze, Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Moskvě, Vídni nebo Bratislavě. Životní dráhu učně elekromontéra, započatou v Chebu a pokračující v pražské ČKD, zkřížila přitažlivost hudby a zpívání. V roce 1958 se přihlásil do soutěže Hledáme nové talenty v pražském Slovanském domě a před odbornou komisí propadl na celé čáře. Od začátku byl jiný než ostatní. Byl svůj a aniž to věděl, ztělesňoval už tenkrát hudební styl, který měl jednou provždy změnit tvář české populární hudby. Čím dál pravidelněji začal zpívat v pražských jazzových kavárnách Vltava a Alfa. V roce 1960 došel Karel Gott k životnímu rozhodnutí: odešel z ČKD a udělal zkoušky na pražskou konzervatoř. Měl štěstí, neboť jeho tolerantním pedagogem se stal Šaljapinův žák, tenorista Konstantin Karenin. Ten velmi brzy rozpoznal, že to Karla táhne k jazzu a k moderní populární hudbě. A tak ho dřel nejen italskou klasickou techniku zvanou belcanto (pochopil, že se mu bude vždycky hodit), ale korepetoval s ním i tehdejší hity. Karenin rozpoznal zpěvákův zcela mimořádný hlasový fond, technicky ho dokonale rozvinul a vypěstoval. Karel Gott začal spolupracovat se špičkovými tuzemskými orchestry, z nichž je třeba se zmínit především o orchestru Československého rozhlasu řízeným Karlem Krautgartnerem a Josefem Vobrubou. S ním Karel podnikl i první zahraniční zájezdy do Polska a zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 1963 přijal Karel Gott angažmá v divadle Semafor a Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem mu ušili na míru první hit Oči sněhem zaváté. V Semaforu se seznámil s bratry Štaidlovými - textařem Jiřím a muzikantem Ladislavem. S nimi v roce 1965 založil divadlo Apollo. Karel Gott začal v Apollu sám komponovat a stále častěji šokoval publikum i kritiky všestranností svého projevu a šíří svého repertoáru. Velmi záhy proniklo jeho mimořádné pěvecké mistrovství, jaké je ve světové populární hudbě čím dál vzácnější, do zahraničí. K tradiční charakteristice našeho hlavního města jako města zlatého přibyla zanedlouho i pověst o zlatém hlasu z Prahy a o Sinatrovi Východu. Roku 1967 se Karel Gott stal senzací světového veletrhu gramofonových společností a hudebních vydavatelství MIDEM ve francouzském Cannes (Během všech festivalových koncertů byla měřena hlasitost potlesku. Zatímco potlesk zpěváka Toma Jonese dosáhl 58 fónů, nováček Karel Gott překvapil svými 54 fóny. Francouzský tisk už následující den nepsal o slibném zpěvákovi, ale o přírodním úkazu z Východu). S gramofonovým koncernem Polydor (Deutsche Grammophone Gesellschaft) podepsal v témže roce nahrávací smlouvu, jež byla několikrát prodloužena a v roce 1997 byla změněna na smlouvu celoživotní. Jedná se - i ve světovém měřítku - o vzácný výraz důvěry gramofonové firmy ve svého interpreta. Podobnou smlouvu mají v Evropě uzavřenou jen Peter Alexander a Udo Jürgens. Polydor vydal v letech 1967 - 2000 na všech svých značkách v německy mluvících zemích západní Evropy více jako 120 Gottových alb a 75 singlů. V roce 2002, kdy Polydor změnil majitele, bylo rozhodnuto, že Karel Gott bude nadále nahrávat nadále pro jednu z poboček koncernu Universal - pro firmu Koch Universal se sídlem v Mnichově. Ta zatím na trh uvedla sampler největších Gottových hitů Romantische Gefühle a začátkem roku 2003 vydala Karlu Gottovi novinkové album Jede Nacht. Na jaře roku 2004 pak Karel Gott potěší své příznivce v německy mluvících zemích zbrusu novým albem plným novinek. O trvajícím úspěchu Karla Gotta na německých pódiích svědčí i Cena pro nejúspěšnějšího zahraničního umělce, kterou mu v roce 2002 udělila německá rozhlasová stanice RPR.

Silným impulsem pro další umělecký vývoj Karla Gotta se stalo sedmiměsíční angažmá v Mekce světového showbusinessu - v americkém Las Vegas roku 1967. Každý den zpíval Karel Gott v lasvegaském hotelu Frontier před jiným publikem, konfrontoval své poznatky a zkušenosti s programy největších světových celebrit žánru, sešel se s Frankem Sinatrou, Sammy Davisem Jr., Dukem Ellingtonem nebo Cher. Sbíral nové podněty a inspirace a jistě tenkrát netušil, že se do Las Vegas ještě někdy vrátí (V roce 1989 tu absolvoval minirecitál v legendárním hotelu Sands). Tři američtí manažeři tu Karlu Gottovi nezávisle na sobě nabízeli kariéru a dobytí USA. Tato situace se opakuje při všech pobytech Karla Gotta v USA dodnes. Podmínka manažerů? Natrvalo se přestěhovat do USA. Karel Gott se ale jednou provždy rozhodl neopustit své domácí publikum, které ho nikdy nezradilo a podrželo ho i v dobách, kdy proti němu byla vedena ostrá mediální kampaň.

Karel Gott je prostě národním pojmem. Vítězícím nejen v mnoha anketách posluchačů (tady je vedle slavičí ankety třeba zmínit anketu televizních diváků o nejpopulárnější umělce na televizní obrazovce TÝTÝ) a odborníků, ale i v prodejnosti desek a ve vyprodanosti největších koncertních sálů. Pětkrát za sebou dokázal bez problémů vyprodat pražskou Lucernu, dvakrát po sobě po střechu zaplnit pražskou T-Mobile Arénu. V roce 1985 mu byl udělen titul národní umělec. V roce 1992 získal Diamantovou desku Supraphonu za 13 milionů prodaných zvukových nosičů se svými nahrávkami. Toto číslo reprezentovalo 86 % populace tehdejšího Československa. Michael Jackson by musel jen v USA během své kariéry prodat 215 milionů desek, aby dosáhl stejného stupně popularity v jediné zemi jako Karel Gott. Fakt, který by si zasluhoval zápis v Guinessově knize rekordů. Pro Supraphon natočil Karel Gott v letech 1962 - 1993 182 singlů, 63 alb a 2 samostatné videokazety. V roce 2004 mu pak Supraphon udělil Multiplatinovou desku za prodej 2 CD Karel Gott - 42 největších hitů a za prodej 2 CD Karel Gott - Lásko má (Nejkrásnější písně o lásce) Zlatou desku.

V roce 1993 založil s JUDr. Františkem Janečkem vlastní uměleckou agenturu GOJA, která mu vydala 8 alb a organizuje jeho tuzemská koncertní turné.

Za svého umělce Karla Gotta přijalo jak publikum v zemích bývalého Sovětského svazu, Polsku a Bulharsku, tak i ve všech německy mluvících evropských zemích. Prostřednictvím tisíců koncertů na více jak sedmdesáti samostatných koncertních turné, stovek televizních pořadů, desítek samostatných televizních show a 30 milionů prodaných desek, se s nestárnoucím uměním Karla Gotta seznámili diváci a posluchači v mnoha zemích světa. V Japonsku, v americkém Nashvillu při pětinásobném účinkování na festivalu country music, na Kubě i v Číně, ve Španělsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Řecku, Francii, Itálii, Velké Británii, Kanadě, ale i ve Venezuele, Spojených arabských emirátech nebo v Austrálii.

Jaké jsou tedy příčiny Gottovy dlouhodobé popularity? Rozhodně tkví především v tom, že Karel Gott jako náš první (a vlastně jediný) zpěvák dokázal sloučit hlasovou dovednost a přitažlivost s onou nezbytnou slzou v hlase, pěveckou profesionalitu se stylovými a výrazovými prostředky moderní populární písně. Tuto schopnost, málo vídanou i ve světovém měřítku, prokázal i v různých zcela protichůdných repertoárových oblastech. Od folklóru prakticky všech evropských národů přes vybrané operní a operetní árie, skladby klasiků a italské canzonetty, až k jazzu, muzikálu, rokenrolu, country, disco a rocku. Nejlepším důkazem toho, jaký je Karel Gott 21. století, jsou alba, která v roce 2002 natočil - novinkové album Pokaždé s hity Jako James Bond, Stíny dvou, Pokaždé a Jestli já tě budu mít rád, Swing kolekce s písněmi proslavenými především Frankem Sinatrou, Koncert hvězd na Žofíně s Evou Urbanovou, Peterem Dvorským a Helenou Vondráčkovou nebo Kouzelné vánoce s Lucií Bílou, houslistou Pavlem Šporclem a Českým chlapeckým sborem Boni pueri. Karel Gott se navíc nikdy nespoléhal na pouhopouhé omílání svých největších hitů. Naopak pravidelně uvádí stále nové a nové písně. Mnohdy i z autorských dílen pro něj poněkud netypických autorů - DJ Bobo, Pavla Habery, Janka Ledeckého, Petra a Pavla ORM, Michala Davida, Leška Wronky a Šimona Kalouska.

Vytrvalost, výjimečná pracovitost, píle a neunávný elán, spolehlivost a odpovědnost, obrovské zaujetí pro věc, zvídavost po všem novém, chápající vztah k lidem (Tady je třeba zmínit jeho aktivity, o kterých sám nerad příliš hovoří - finanční pomoc dětskému oddělení motolské nemocnice nebo Nadaci Chantal, pravidelnou podporu opuštěným a týraným dětem, obětem povodní v letech 1997 a 2002 nebo příspěvek na obnovu záplavami postiženému kamennému mostu v Písku). Vše uvedené a především až neskutečná úcta ke svému publiku udělaly z Karla Gotta KARLA GOTTA. Navzdory měnícím se módám i hudebním trendům zůstává Karel Gott stále svůj. Možná i proto mu zůstala ona schopnost, která se nedá nikde koupit. Schopnost okouzlit.